|
|
Plasty v pitné vodě
Čermáková, Lenka ; Novotná, Kateřina ; Peer, Petra ; Janda, V. ; Pivokonský, Martin
Výzkum byl zaměřen na výskyt mikroplastů ve zdrojích vody a v samotné pitné vodě. V poslední době je téma výskytu plastů ve vodě velice aktuální. Většina prací je včak zaměřena na kvantifikaci mikroplastů ve vodě mořské, sedimentech či povrchových vodách, které nejsou zdrojem surové vody pro úpravu na vodu pitnou, a zároveň se téměř vždy zabývají analýzou částic ve velikostním rozmezí 0,3-5 mm. Předmětem předkládané studie bylo kvantifikovat mikroplasty již od velikosti 0,2 μm, a to v surové a upravené vodě ze třech nejmenovaných úpraven vody v České republice, určit jejich velikostní distribuci, tvar a materiálové složení. Bylo zjištěno, že v závislosti na zdroji vody a technologii dané úpravny se počet mikroplastů pohyboval v rozmezí 1414-7006 částic I-1 v surové vodě a 305-921 částic I-1 ve vodě upravené. Velikostně dominovaly částice menší než 10 μm a tvarově ve dvou zdrojích fragmenty a v jednom zdroji vlákna. Z hlediska materiálového složení analyzovaných mikroplastů převládal poyethylentereftalát a polypropylén.
|
|
|
Koagulace rozdílných typů látek ze sinic a řas
Novotná, Kateřina ; Načeradská, Jana ; Barešová, Magdalena ; Janda, V. ; Pivokonský, Martin
Příspěvek se zabývá charakterizací a koagulací rozdílných typů látek produkovaných fytoplanktonem (algal organic matter - AOM), zejména jejich neproteinovou složkou, tvořenou sacharidy aj. Tyto látky byly získány z celulárního organického materiálu zelené řasy Chlorella vulgaris. Při koagulaci neproteinových AOM byla testována dvě různá koagulační činidla na bázi hliníku (síran hlinitý - SH a polyaluminiumchlorid - PACI). Nejúčinnější koagulace bylo v obou případech dosaženo v oblasti kolem neutrálního pH (7,1-7,5 a 7,6-8,0 při použití SH a PACI, resp.), přičemž byly zapotřebí poměrně vysoké dávky činidla (8 a 10 mg.L-1 Al, resp.). I při optimalizovaných podmínkách koagulace však bylo odstraněno max. cca 20% neproteinových AOM. Vhodné podmínky, účinnost i mechanismy koagulace neproteinové složky se značně liší od těch pro AOM peptidy/proteiny, což souvisí s rozdílnými vlastnostmi daných skupin látek (distribuce molekulových hmotností, množství a charakter povrchových funkčních skupin atd.). Pro účinnou optimalizaci koagulace je tedy rozhodující nejen koncentrace, ale právě i charakter AOM.
|
|
|
Voda pro život – strategie AV 21
Pivokonský, Martin ; Čermáková, Lenka ; Novotná, Kateřina ; Pivokonská, Lenka
Zásluhou Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., bylo na počátku roku 2018 do výzkumného programu Strategie AV 21 Přírodní hrozby nově zařazeno téma Voda pro život. Zaměřuje se na komplexní a systematický výzkum a spolupráci mezi odborníky a zainteresovanými subjekty v oblasti ochrany a využití vodních zdrojů a na problematiku zásobování vodou a zachování čistoty vod. Nedílnou součástí projektu je komunikace s nejširší veřejností, přinášející všeobecnou informovanost ohledně významu a stavu vod, využití nejnovějších technologií v dané oblasti a přístupů umožňujících co možná nejšetrnější nakládání s vodními zdroji. Konference Pitná voda v Táboře je největší a nejvýznamnější konferencí týkající se pitné vody v České republice. Vždy jednou za dva roky se zde setkávající odborníci, technologové a provozovatelé vodáren a diskutují o nových poznatcích a problémech týkajících se dané oblasti. Právě na tomto místě je vhodné představit nově vzniklý projekt „Voda pro život“, a dostat ho tak do povědomí širší odborné veřejnosti působící v oblasti pitné vody a hospodaření s vodou.
|
|
|
Vliv organických látek na charakter agregátů tvořených koagulací/flokulací při úpravě vody
Filipenská, Monika ; Pivokonská, Lenka ; Vašatová, Petra ; Pivokonský, Martin
Cílem práce bylo popsat vliv různých znečišťujících příměsí (kaolinitové částice, COM peptidy/proteiny a jejich směs) na velikost, velikostní distribuci, tvar a strukturu agregátů tvořených v proměnných hydrodynamických podmínkách (různá gradient rychlosti) v konečné fázi vývoje agregace, tzv. steady state. Jako míchací zařízení byl zvolen Taylor-Couettův reaktor, který umožňuje neinvazivní pozorování agregátů. Vlastnosti agregátů byly vyhodnocovány metodou obrazové analýzy. Bylo zjištěno, že velikost a tvar agregátů je závislá na typu koagulačního činidla, typu koagulované přímesi a aplikovaném gradientu rychlosti. Železité koagulační činidlo produkuje větší a méně pravidelné agregáty než činidlo hlinité. Podle příměsi roste velikost (zároveň klesá kompaktnost a roste neuspořádanost) agregátů v pořadí kaolinit < COM < kaolinit + COM. Bylo zjištěno, že velikost agregátů se na aplikovaném gradientu rychlosti nemění plynule, jak bylo doposud předpokládání, ale při překročení hodnoty tzv. kritických gradientů rychlosti, dochází k její prudké změně. Změny ve velikosti agregátů se liší v závislosti na charakteru koagulovaných příměsí a byly vysvětleny pomocí rozdílných interakcí mezi znečišťující příměsí a koagulačním činidlem.
|
|
|
Mohou sinice zlepšit úpravu pitné vody? Sci-fi nebo realita?
Barešová, Magdalena ; Načeradská, Jana ; Novotná, Kateřina ; Pivokonská, Lenka ; Pivokonský, Martin
Úprava pitné vody se potýká s výskytem sinic a řas především sezónně a to zejména ve fázi jejich odumírání, kdy dochází k uvolnění značného množství celulárních organických látek (COM – Cellular Organic Matter). Vzhledem k tomu, že COM jsou nejen obtížně odstranitelné, ale ovlivňují i odstranitelnost dalších znečišťujících příměsí, cílem výzkumu bylo zhodnotit vliv COM extrahovaných ze dvou druhů běžně se vyskytujících sinic – Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima na koagulaci dalších přírodně se vyskytujících částic a látek přítomných v povrchových vodách: kaolinové suspenze, huminových látek a buněk M. tenuissima. Bylo prokázáno, že vyšší koncentrace COM nezbytně nevedou k narušení koagulace. V případě, že COM interagují s dalšími znečišťujícími příměsi, mohou tyto interakce vést naopak ke snížení dávek koagulantu a zvýšení účinnosti odstranění nejen zákalu ale i efektivnější koagulaci huminových látek.
|
host ::
RSS.